Každá z postav inscenace Zpověď bachaře má svůj předobraz v konkrétním člověku. Hru věnujeme těmto skrytým autorům a autorkám – lidem, kteří žili, trpěli, vzdorovali i umírali v komunistických lágrech v době inscenovaných politických procesů vrcholících v 50. letech minulého století.

Inscenace vznikla na motivy dobových dokumentů, textů, vzpomínek a osudů. Děj hry je inspirován zvláště osudy Mons. Jan Podveského odsouzeného v souvislosti s babickými procesy, jehož příběh zaznamenal Jaroslav Sojka v knize „Příteli, tenkrát jsem věřil, dnes mám vše ověřené“.

Podrobný vhled do praktik vyšetřovacích orgánů poskytl krátce vězněný vyšetřovatel státní bezpečnosti Bohumil Doubek v rozsáhlé výpovědi, kterou sepsal v rámci vlastní obhajoby.



Inscenace používá originální výtvarné prostředky – masky a loutky.

Hru vnímáme jako naše vyrovnání s minulostí a projev úcty k obětem.